Kdo rozhoduje ve společnosti, která nezná peníze, politiky ani tradiční mocenské struktury? Tato otázka přirozeně vyvstává při setkání s konceptem ekonomiky založené na zdrojích. Odpověď však nespočívá v nových vůdcích či hlasování, ale v samotné změně principu rozhodování – z moci k poznání, z názorů k datům, z autorit k systémovému myšlení.

 

Ve většině současných společností jsou rozhodnutí výsledkem kompromisů, vlivů, ideologií a často i lobbyistických tlaků. Systémy rozhodování jsou postavené na reprezentaci, nikoli na skutečném poznání. Informace jsou často zamlžené, nepřesné nebo neúplné.

 

Ekonomika založená na zdrojích na to reaguje jiným způsobem. Ne tím, že by jmenovala nové správce, ale tím, že přehodnocuje samotný způsob, jak a na základě čeho se rozhoduje.

V RBE se rozhoduje na základě aktuálních a přesných dat, skutečných potřeb lidí i planety, dostupnosti zdrojů a kapacit, efektivity a udržitelnosti navrhovaných řešení. Tento způsob řízení se někdy označuje jako kybernetická správa – nejde o vládu lidí nad lidmi, ale o propojený systém technologií, senzorů a analýz, který zjišťuje, co je skutečně potřeba, a hledá nejefektivnější řešení.

 

Představme si inteligentní dopravní síť, která v reálném čase sleduje pohyb vozidel a upravuje světelnou signalizaci tak, aby minimalizovala zácpy a znečištění. Nejde o to, kdo rozhodne, ale co je nejefektivnější pro všechny zúčastněné.

 

 

 

 

 

 

 

 

V oblasti zdravotnictví systém sleduje spotřebu léků a distribuci zdravotnických prostředků. Pokud v určitém regionu hrozí nedostatek inzulínu, systém jej zaznamená a automaticky zajistí jeho výrobu a dodání – bez čekání na rozhodnutí úředníka.

 

 

 

 

 

 

 

V zemědělství senzory umístěné v půdě sledují vlhkost, pH, živiny i teplotu. Systém doporučí přesnou dávku vody a hnojiva pouze tam, kde je to třeba. Rozhodnutí je optimalizované pro zdraví půdy i úsporu vody.

 

 

 

 

 

 

 

 

Pokud solární elektrárny na jihu země produkují přebytek energie, systém jej automaticky přesměruje do oblastí, kde je zataženo. Spotřeba a výroba jsou propojené a samoregulační.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

RBE není anarchie bez pravidel, není to diktatura technokratů a není to centralizovaný superpočítač, který vládne. Ekonomika založená na zdrojích nestaví rozhodování na moci, ale na transparentním přístupu k informacím, spolupráci a principu dostupnosti.

 

Člověk v RBE není pasivní pozorovatel. Naopak, zapojení komunity je klíčové při formulaci potřeb, veřejnost má přístup ke stejným datům jako odborníci a vzdělání a informovanost vedou k lepším rozhodnutím na všech úrovních. Každý může přispět – svými poznatky, podněty i schopností spolupracovat.

Příklad

V systému komunitního rozhodování může obyvatel města navrhnout vylepšení místní dopravy na základě veřejně dostupných dat. Návrh je následně analyzován systémem a porovnán s dalšími možnostmi, přičemž výsledek se zakládá na efektivitě a přínosu pro celek, nikoli na počtu hlasů nebo vlivu jednotlivce.

 

Ekonomika založená na zdrojích mění samotnou podstatu rozhodování. Neptá se, kdo má právo rozhodovat, ale jaké řešení je nejlepší pro všechny. Místo soupeření přichází spolupráce. Místo moci přichází poznání. A místo náhodného řízení přichází systém, který respektuje reálné zdroje planety, člověka i budoucnost. Možná je čas položit si otázku: Jak bychom rozhodovali, kdybychom měli k dispozici všechna fakta, kapacity i znalosti – a místo o osobní zisk by šlo o společné zvýšení životní úrovně?